Bankrot sportovců po kariéře – jak funguje oddlužení v ČR a co ukazuje praxe

Jak insolvenční zákon řeší bankroty sportovců po ukončení kariéry? Příběhy z praxe, paragrafy a právní pohled advokátů. Zjistěte, jak probíhá oddlužení a co čekat.

Bankrot sportovců po ukončení kariéry: co říká zákon a co ukazuje praxe

Když sláva skončí na tribuně

Kdo by si nepamatoval okamžik, kdy český hokejista rozhodl zápas mistrovství světa v prodloužení? Nebo když fotbalista zvedl pohár a celé náměstí zpívalo jeho jméno? V těchto chvílích se zdá, že sportovec je nedotknutelný. Jenže kariéra je křehká jako skleněný pohár. Stačí jedno zranění nebo prostě běh času a příběh končí. A pak se ukazuje, že „zlaté časy“ ne vždy znamenají i zlaté úspory.

V České republice je insolvenční řízení upravené zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenční zákonem. Ten slibuje druhou šanci nejen běžným občanům, ale i lidem, kteří ještě před měsícem rozdávali autogramy. Paragrafy přitom nehrají na city. Soud prostě řeší: máš dluhy? Máš z čeho je splácet? Pokud ne, čeká tě proces oddlužení.

Na vlastní zkušenost musím říct, že čím známější sportovec je, tím těžší má cestu insolvenčním řízením. Důvod není právní, ale lidský: je těžké přijmout, že aplaus davu nevyléčí hypotéku ani leasing. Profesor František Weyr, zakladatel brněnské právnické fakulty, kdysi napsal: „Právo bez pochopení lidských osudů ztrácí svůj smysl.“ A právě bankroty sportovců toto potvrzují.

Jaký je právní rámec oddlužení

Podle § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může fyzická osoba požádat o oddlužení, pokud je v úpadku (má více věřitelů a není schopna plnit závazky) nebo jí úpadek hrozí. To platí i pro hokejistu, který si před lety pořídil vilu v Troji, i pro maratonce, jenž investoval do nešťastného podnikání.

Podstatné ale je, že soud nehledí na příčinu konce kariéry. Nezajímá ho, jestli to bylo kvůli zranění, nebo prostě kvůli věku. Zajímá ho, zda dlužník má majetek nebo příjem. Pokud ne, otevírá se mu cesta do insolvence.

Naši právníci z Consultarius připravili přehled, jak probíhá ukončení insolvence a co přesně čekat na konci oddlužení.

Pokud dlužník splní podmínky, soud jej po uplynutí pěti let (v některých případech už po třech) osvobodí od zbytku dluhů (§ 414). Jinak řečeno, pokud bývalý basketbalista uhradí část, zbytek dluhů zákon „odstřihne“. To je obrovský restart.

Když srovnám s právem na Slovensku dle zákona č. 7/2005 Z.z., tam je proces rychlejší, oddlužení je možné formou osobního bankrotu během pár měsíců. Český právní systém je opatrnější. Soudy zde více zvažují, zda byl učiněn férový kompromis mezi dlužníkem a věřitelem. Jak řekl profesor Karel Eliáš, autor občanského zákoníku: „Oddlužení není odpuštění dluhu, ale nástroj spravedlnosti.“

Praktické problémy sportovců

Na praxi se u sportovců objevuje několik záludností, které se liší od běžných dlužníků. Sportovní kariéra je krátká a finančně často extrémně intenzivní, což vytváří specifická rizika.

Příjem po kariéře. V době aktivního působení podepisují sportovci smlouvy, které jim zajišťují statisícové částky, k tomu přicházejí bonusy a sponzorské příjmy. Jenže jakmile kariéra skončí, příjmy se dramaticky snižují. Ze sta tisíc měsíčně se může stát čtyřicet nebo i méně. Závazky – hypotéky, leasingy, úvěry – však zůstávají nastavené na „kariérní“ úroveň. Rozdíl se rychle stává neudržitelným.

Luxusní majetek. Auta, byty, hodinky či jiný luxusní majetek jsou symbolem úspěchu, ale v insolvenci se mění v přítěž. Insolvenční správce je povinen takový majetek zpeněžit, často hluboko pod skutečnou hodnotou. To, co bylo kdysi zdrojem hrdosti a reprezentace, se najednou stává bolestivou připomínkou pádu.

Psychika. Možná největší zátěž je psychologická. Přijmout, že člověk, který měl plné stadiony a tisíce obdivovatelů, nyní sedí u insolvenčního soudu jako dlužník, je nesmírně těžké. Ztráta identity a pocit veřejného selhání bývá někdy horší než samotná finanční ztráta.

Věřitelé. Banky i investoři často přeceňují potenciál „slavného klienta“. Předpokládají, že sportovec díky svému jménu vždy najde způsob, jak vydělat. Realita je jiná – většina bývalých sportovců musí začínat prakticky od nuly, a pokud nemají připravený plán, jejich „sláva“ jim u věřitelů příliš nepomůže.

Zažil jsem to na případu jednoho klienta, bývalého atléta. Po konci kariéry se pustil do podnikání v gastronomii, ale podnik zkrachoval. Exekutoři ho začali nahánět a on si stále myslel, že mu jeho jméno něco „odpustí“. Seděl přede mnou a s určitou naivitou říkal: „Vždyť jsem podepsal pár autogramů, snad mi prominou.“ Jenže zákon nezná soucit, zná jen pravidla – například § 108 o povinnosti zaplatit zálohu na náklady řízení. A to je tvrdá škola, kterou si mnozí musí projít.

Výhody a rizika insolvence

Výhody:

• Zastavení exekucí (§ 109) – okamžikem zahájení insolvenčního řízení se zastavují nebo přerušují probíhající exekuce. Pro dlužníka to znamená, že se zastaví neustálé blokace účtů, zabavování majetku či strhávání mzdy. To přináší možnost nadechnout se a připravit plán, jak se postavit k řešení dluhů systematicky.
  
• Možnost nového startu díky osvobození od dluhů (§ 414) – po úspěšném splnění podmínek oddlužení může být člověk osvobozen od placení zbytku neuhrazených závazků. To je zásadní benefit, který otevírá cestu k novému životu bez dluhové pasti. Insolvence tak funguje jako druhý začátek, který by jinak nebyl možný.
  
• Psychická úleva – vědomí, že existuje legální cesta, jak se vyrovnat s neřešitelnou dluhovou situací, přináší obrovskou psychickou úlevu. Dlužník již není vystaven neustálému tlaku věřitelů a exekutorů. Často to pomáhá nejen samotnému dlužníkovi, ale i jeho rodině, která sdílí následky dluhového zatížení.
  

Rizika:

• Nucený prodej majetku za nízkou cenu – v rámci insolvenčního řízení se může stát, že hodnotný majetek dlužníka bude prodán pod tržní cenou. Proces má chránit věřitele, nikoliv maximalizovat zisk z prodeje. To může být pro dlužníka velmi nevýhodné, zvláště pokud jde o rodinný dům nebo jiné citově důležité věci.
  
• Stigma a ztížený návrat do podnikání – insolvence je sice zákonný institut, ale v očích společnosti stále nese stigma selhání. Bývalí dlužníci mají často složitější přístup k úvěrům, pronájmům nebo obchodním partnerům. To může brzdit jejich návrat do podnikání či profesního života.
  
• Možnost zrušení oddlužení (§ 418) – pokud dlužník v průběhu řízení neplní své povinnosti, nespolupracuje s insolvenčním správcem, zatajuje příjmy nebo jinak porušuje pravidla, soud může oddlužení zrušit. V takovém případě se dlužník vrací zpět do exekucí a jeho situace se může stát ještě horší než na začátku.

Jak výstižně poznamenal český právník Václav Trešl: „Oddlužení je kompromis mezi právem začít znovu a povinností ctít věřitele.“ Tento citát dobře vystihuje podstatu insolvence – jde o vyvážený proces, který má na jedné straně umožnit člověku uniknout z dluhové pasti, ale na druhé straně také respektovat oprávněné nároky věřitelů. Insolvence proto není snadná cesta, ale promyšlený mechanismus, který dává šanci na nový život za cenu určitých obětí.

Příběh z praxe: fotbalista a splátkový kalendář

Jeden z mých klientů, bývalý ligový fotbalista, měl po kariéře pět milionů dluhů. Luxusní auto, investice do kavárny, hypotéka. Když jsme podávali návrh, měl pocit, že jeho reputace skončila. Soud mu nakonec povolil oddlužení splátkovým kalendářem. Musel změnit styl života – přestěhoval se do menšího bytu, prodal auto a začal trénovat děti. Po pěti letech přišlo rozhodnutí: dluhy splaceny částečně, zbytek odpuštěn. Jeho slova byla jednoduchá: „Zase se mi lépe dýchá.“

Druhá šance není dar, ale příležitost

Bankrot sportovců po ukončení kariéry je dnes realitou, o které se příliš nemluví, a přitom zasahuje víc lidí, než bychom čekali. Vysoké příjmy, obdiv fanoušků a krátká doba aktivní kariéry často svádějí k životnímu stylu, který není udržitelný. Když pak přijde konec kariéry, příjmy se dramaticky sníží, ale výdaje a závazky zůstávají. Insolvenční zákon však nezná rozdíl mezi bývalým mistrem světa a řidičem autobusu – oba se ocitají ve stejném právním rámci, kde rozhodují fakta a čísla, nikoli minulá sláva.

Z lidského pohledu je tento proces bolestnější právě u těch, kdo byli v záři reflektorů. Náhlý pád z vrcholu do dluhové reality je těžký nejen finančně, ale i psychicky. Člověk, který byl obdivovaný, se najednou ocitá v situaci, kdy musí vysvětlovat věřitelům své chyby a skládat účty soudu. Přesto i v takovém okamžiku může insolvence znamenat záchranu – místo definitivního konce nabízí cestu, jak se znovu postavit na nohy.

Jako advokát vnímám v insolvenci prvek spravedlnosti. Je to mechanismus, který má chránit obě strany: dlužník získává možnost nového začátku, věřitel dostává alespoň část uspokojení svých nároků. Pokud se postupuje poctivě, nejde o únik před odpovědností, ale o férový kompromis.

Jak řekl právník Weyr: „Právo bez lidskosti je prázdné.“ A právě insolvence v sobě tuto rovnováhu nese – spojuje pravidla právního systému s ohledem na lidský osud. Není to dar, který někdo rozdává, ale příležitost, kterou si člověk musí zasloužit zodpovědným přístupem. To je její skutečná hodnota: možnost začít znovu, tentokrát s pokorou a zkušeností.